Facebook

Newsletter

Nevyplňujte toto pole:

EXTEMPORE - Ebonitový samotář / Dům č.p. 112/34 Radimovka - 2CD

Hodnocení Hodnocení Hodnocení Hodnocení Hodnocení 0 hodnocení
 

EXTEMPORE - Ebonitový samotář / Dům č.p. 112/34 Radimovka - 2CD EXTEMPORE - Ebonitový samotář / Dům č.p. 112/34 Radimovka - 2CD

 

Ebonitový samotář byl celovečerní pořad skupiny Extempore v roce 1977. Následující pořad Dům č.p. 112/34 - Radimovka byl naopak ani ne půlhodinový, protože byl určen k vystoupení na Jazzových dnech. Oba pořady najdete na stávajícím 2CD s bohatou dokumentací, texty a v obalu Jaroslav J. Neduhy.

Dostupnost Skladem
Běžná cena 349 Kč
Ušetříte 50 Kč (–14 %)
Cena 299 Kč
Počet (ks)

   

Kód produktu BP 0008-2
Kategorie Alternativa
 
 

V roce 1977 byla skupina EXTEMPORE zralá na rozpad. Pronásledování policií po Chartě 77 silně přitvrdilo a balancování na hraně legálního hraní a odchodu do undergroundu se zdálo být neudržitelné. Navíc přibyly rozpory mezi členy kapely. Především mladý saxofonista Mikoláš Chadima chtěl tvořit repertoár s větším nasazením a také kreativitou nežli bylo do té doby běžné - tedy improvizováním na zkouškách „jestliztohoněcovznikne“. Kytarista Jiří Mareš toužil po dráze jazzrockového hráče (což je ostatně dobře znát v jeho části Eboniťáka) a basista Jerry naopak teskně vzpomínal na „staré časy“ Extempore s výčitkou vůči Chadimovi.

CD 1Ebonitový samotář – Part I - 1/ Úvod 1:32, 2/ Děsím se 3:05, 3/ Nikdo neví 1:45, 4/ Pod pultem 4:20, 5/ Kopretinový blues 4:39, 6/ Parodie 197 8:28, Ebonitový samotář – Part II - 7/ Ebonitový samotář 7:07, 8/ Chorál, part I 1:57, 9/ Dárek 1:53, 10/ Chorál, part II 3:55, 11/ Stín 6:03, Ebonitový samotář – Part III - 12/ Pochybnosti 3:22, 13/ Čisté víno pít 6:15, 14/ Vejdeš se mi 5:31, 15/ Chtěl bych tě mít 5:32 - Total 65:34

CD 2 - Ebonitový samotář – Part IV - 1/ Satelit sen 3:08, 2/ Dvě slzy 4:13, 3 Toužím 4:25, 4/ Nedám si lhát 4:47, Dům č. p. 112/34 - Radimovka - 5/ Úvod 0:20, 6/ - 12/ Dům č. p. 112/34 – Radimovka 24:24, 13/ Ovace 2:44, Total 48:09                           

Nutno podotknout, že Chadima byl nejplodnějším skladatelem skupiny. Už předchozí Milá čtyř viselců byla z poloviny jeho dítětem a další kousky cpal neúnavně do not i do kapely. Ta tlak nevydržela a výsledkem byl kompromis nutný k udržení konzistence i existence skupiny – každý ze zainteresovaných tvůrců složí jednu dvacetiminutovou část a losování určí v jakém pořadí se budou hrát na koncertech.

Stalo se a Mareš, Jerry, Chadima a Neduha složili po dvaceti minutách hudby, které otextoval J. J. Neduha. Výsledek nebyl špatný, ale protože v kapele nevládla dobrá nálada, její členové považovali Eboniťáka za slabší pořad. Ve skutečnosti si nezadá s jinými projekty skupiny a především ukazuje její tehdejší vývoj. Pořad se hrál pětkrát z toho jednou v centru Jazzové sekce v Karlíně, ovšem tam se hrála jenom Chadimova část, která byla nastudována jako první. Nahrávky byly pořízeny na koncertech v klubu v Řeznické, v Ondřejově a v Karlíně.

Napřesrok se vše mění. V roce 1978 odešel Mareš do emigrace a Jerry ze skupiny, aby se přidal ke konkurenčnímu Švehlíku, později však také odjel. Přibyli noví členové – Sláva Simon na baskytaru a Petr Křečan na bicí. Křečan je další ze zásadních osob českého nezávislého bigbítu 70. let. Od roku 1974 měl skupinu Stehlík, později založil Kilhets. Kromě toho účinkoval ve Švehlíkovi. Křečan odehrál sice v Extempore pouze nový pořad Dům č.p. 112/34, avšak jeho přítomnost v týmu byla injekcí. Dům byl hrán jednou měsíc před Jazzovými dny v Prostějově a dále pouze na Jazzových dnech - ale toto vystoupení bylo klíčové. Extempore bylo bombou sobotního programu v nabité Lucerně. Počínaje vnějšími efekty, neb v té době nebylo vůbec běžné vidět kapelu s pořádnými řepami na hlavě (oficiální broučci z Olympicu, Progressu a dalších hodných kapel měli na palicích slušné blizny), jednak Křečanova obří, doma vyrobená bicí souprava, vzbuzovala respekt. Neduha jako jedinečná figura s obrovským osobním charismem v kontrapunktu s Chadimou. Na pódiu byly navíc popelnice, na které kapela zahrála v průběhu pořadu malé session a konečně – hostem jedinečným byl C&K Vocal, který vydatně pomohl Extempore zahustit atmosféru.

Ovace v Lucerně nebraly konce a Neduha si svou prostořekostí opět zadělal na průser – viz hláška po koncertu.

Nahrávky, které byly k dispozici jsme upravovali jen minimálně. Jednak jsou takové, že by jim to více uškodilo než prospělo, jednak nemá smysl předělávat něco, co je dáno. A tak zůstalo u vystříhání dropů způsobených letitým skladováním magnetofonových pásků a jemné dovážení tam, kde vypadl jeden ze dvou kanálů. Toť vše.

PS Neodpustím si jednu malou poznámku – ať už tyhle nahrávky hodnotí kdo chce a jak chce, jedno jim nelze upřít. Je z nich slyšet, jak obrovský nápřah skupina měla a jak hrdě ROCKOVÁ byla v době, kdy zbytek Československa ulítával na česky uslintaném a mocí tolerovaném jazzrocku a art rocku. ROCKOVÁ rozuměj Svobodná, a porozumíte cele pustíte-li si ukázněné a přizdisračkové nahrávky oficiálních takyrockových effektních a progresivních kapel z té doby, které jsou dnes některými Beatovými rádii vydávány za milníky českého rocku. Nesahaly Extempore ani po kotníky.

Hmotnost 0.2 kg

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Pouze registrovaní mohou vkládat příspěvky. Prosíme, přihlaste se nebo se registrujte .