VAVERKOVÁ ANNA - Pozdravy z polepšovny - LP / VINYL

Detailní popis produktu

V Berlíně usazená indiepopová písničkářka a producentka Anna Vaverková svoje civilní, intimní a pichlavé písničky zaznamenala na debutovém albu Pozdravy z polepšovny, na němž potvrzuje svůj talent a svébytnost. V loňském roce vydala Vaverková EP Roztomilá holka, které získalo velký ohlas, vysloužila si nominaci na cenu Vinyla v kategorii objev roku, nominaci na cenu Apollo pro nejlepší singl roku a v neposlední řadě nominaci na cenu Anděl v kategorii alternativa a elektronika. První album vznikalo v průběhu loňského roku a Anna Vaverková jej vytvořila společně se svým nejen hudebním partnerem Liamem Blomqvistem, ale přizvala si na něj i řadu hostů, kteří zvuk obohatili o bicí, smyčce, dechy nebo i harfu. V devíti skladbách (včetně outra) Anna Vaverková prezentuje poměrně závažná intimní témata blízká každému z nás. Zabývá se pocity nejistoty a obav, absurditou společenských tlaků, vnitřním bojem (Aneto, kde jsi), nevyhnutelností (Se nemůže stát), ale i nadějemi v těžkých časech (Ulalala) nebo znovuobjevování lásky. Anna Vaverková se však z těchto pocitů nevyřvává, ale podává je odlehčenou formou, jako by jen tak mimochodem. Prostřednictvím v podstatě jednoduchých, nijak rozsáhlých frázovitých textů s prvky dadaismu dává prostor pro to, aby si posluchač do témat mohl promítnout svoje vlastní prožitky a pocity a najít si v nich svůj vlastní výklad. Odlehčenosti přispívá nejen samotná hudba, ale nemalou měrou i její specifický, přesto však velmi příjemný vokální projev, často tlumený nebo i skoro šeptaný.

Po hudební stránce se Anna Vaverková na albu nepouští do žádných převratných experimentů, ale pokračuje v tom, co fungovalo na EP. Základy písniček jsou opět postaveny na čtyřech osvědčených pilířích, jimiž jsou klávesy, kytara inspirovaná darkwave a někdy i post punkem, její hlas, se kterým umí skvěle pracovat, přirozeně přecházející od těch již zmíněných tlumenějších a tišších poloh do falzetů nebo silných a suverénních pasáží. A samozřejmě skvělá instrumentace. Klávesy na albu nejsou už tak dominantní, převzaly spíše úlohu tvůrce nálady jednotlivých skladeb, a uvolnily prostor dalším nástrojům. Výraznější, někdy až nosný prostor dostala baskytara v rukou samotné autorky. Je to zřejmě i důsledkem toho, že písničky Anna Vaverková neskládala u klavíru jako dřív, ale s baskytarou, což jí vlastně mohlo uvolnit ruce a poskytnout větší prostor pro melodie zpěvu a hudební harmonie. A to je na albu slyšet.

Právě díky akustickým bicím Tobiase Humbleho, baskytaře Anny Vaverkové a prostoru, který dostaly další nástroje, například kontrabas Tomáše Lišky (Kde jsi, Aneto), smyčce Petera Mojzeše (Kde jsi, Aneto a Máma a táta), harfa Andyho Aquariuse (Kde jsi, Aneto) nebo bohaté sbory (Já tě mám rád) je album Pozdravy z polepšovny daleko hudebně barevnější. Loňské EP

vedle něj zní v podstatě ploše. Nejmarkantnější je to u songu Kde jsi, Aneto, v němž fatalistické téma dokresluje asi největší počet hostujících nástrojů. Právě tento song naznačuje, jakým směrem by se v budoucnu mohla Anna Vaverková ve své tvorbě vydat.

Na albu je také slyšet, že nevzniklo v České republice, ale v Berlíně. Nic proti tuzemské produkci, přesto se mi zdá, že album Pozdravy z polepšovny žánr indie písničkářství zvukově posouvá ještě o kousek dál a o kousek výš. Ta nahrávka prostě zní příjemně odjinud.

Pozdravy z polepšovny je výborné, do detailů propracované album po hudební i textové stránce. Převyšuje standardy tuzemské produkce a Anna Vaverková na něm potvrdila naděje, které do ní byly vkládány. A svůj nesporný talent napsat výborné písničky s citem pro harmonie a aranže.

Marek Reinoha