NAVAROVÁ ZUZANA A KOA - Barvy všecky (COLOUR) - 2LP / 2 VINYL

Detailní popis produktu

LP 1
1. Mami, já vodu nechci
2. V buši
3. Taši delé
4. Gautama
5. Piráti
6. Rosa
7. Soske
8. Dnes nefouká vítr, miláčku
9. Pro labutě
10. Indiánská

LP 2
1. Lišaji
2. Kamínek
3. A Deus
4. Řekni mi, Bože
5. Gatě
6. Zelí a prejt
7. Valentýna
8. Mladá Boleslav
9. Hrajou smyčce
10. Jestřábovi

Zuzana Navarová - jedna z nejosobitějších zpěvaček tuzemské scény. Byla i ceněnou skladatelkou a textařkou. Její cesty přerušila v pouhých 45 letech rakovina, jíž podlehla 7. prosince 2004. Zuzana Navarová se narodila v Hradci Králové, odkud také podnikala první kroky ve své hudební kariéře. Ještě na střední škole se objevila v televizní soutěži Havana volá, v druhé polovině sedmdesátých let vystupovala s hradeckou kapelou Výlety, s níž se roku 1978 probojovala do finále Porty. Úplně první nahrávky Navarové pochází z místního studia Československého rozhlasu, kde byl režisérem její otec. Cesta z Hradce Králové pak pokračovala do Prahy, kam se vydala studovat češtinu a španělštinu na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Během studia ji zavolala Havana podruhé, strávila v ní půl roku na stáži a intenzivně tu vstřebávala latinskoamerickou hudbu a učila se hrát na perkusivní nástroje. Od té doby už Havana volat nepřestala. Nerez vznikl ve dvojici Zdeněk Vřešťál a Vít Sázavský, kteří nejprve založili v roce 1979 folkové duo, o rok později se seznámili se Zuzanou Navarovou. K této trojici pak přibyl ještě perkusista a kontrabasista a úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat: Navarová získala na Vokalíze v roce 1982 cenu za nejlepší sólistku, se skupinou tu zvítězila o rok později a ve stejných letech zvítězila i na plzeňské Portě. V této době se v hradeckém Československém rozhlasu nahrávaly jejich první písničky: Stojánky na svíčky, Zapoledne a Písmenka a v další fázi slavné Tisíc dnů mezi námi a Samba v dešti nebo také Deštíček a Hlava v krupobití. V nahrávání dalších skladeb skupina pokračovala během roku 1985 a o rok později vyšel všechen tento materiál na desce Masopust. Náladu prvního alba vystihl na sleeve note Jan Rejžek: "Jedenáct písniček na prvním albu Nerezu většinou plyne v konejšivě uklidňujícím muzikoterapeutickém duchu. Pronikneme-li však do jejich oduševněle lyrických textařských krajin, plných deště, slunce, světel, barev a vůní, kde to cinká a zvoní neběžnými obrazy, objevíme i nejeden pramen lidských smutků, bolestí a milostné trpkosti, filtrovaný ovšem autorským a interpretačním pohledem." Druhé album Na vařený nudli následovalo v roce 1988, o další dva roky později pak vyšlo třetí a zároveň poslední řadové album s názvem Ke zdi. V roce 1995 se jejich cesty definitivně rozešly. Navarová už si od Nerezu odskočila v roce 1992, kdy ji k sobě opět volala latina, aby natočila španělské album svých oblíbených latinskoamerických písní Caribe s Caribe Jazz Quintetem. A ve španělských písních pokračovala i s kolumbijským kytaristou Ivánem Gutiérrezem a baskytaristou Karlem Cábou v uskupení Tres a to na stejnojmenné desce. Kolem Guttiérezze se seskupila i její poslední kapela Koa. Za jejího života vydali čtyři alba, v nichž se kromě španělštiny prosadily i jazyky jako romština, jidiš nebo kečuánština. První, Skleněná vrba z roku 1999 získala cenu Žlutá ponorka, druhá deska byla koncertní a nesla název Zelené album, třetí album Barvy všecky jim vyneslo Anděla v kategorii folk. Na posledním albu z roku 2003 Jako Šántidéví se vrátila opět k češtině. Vůbec poslední deskou, na které kdy spolupracovala, byla kainarovská deska Karla Plíhala z roku 2004, na níž hostovala v pěti písních, ironií osudu pojmenované Nebe počká. Nebe na ni moc dlouho nečekalo. Zemřela 7. prosince 2004 na rakovinu a cirhózu jater. Za svůj přínos do oblasti hudby byla v roce 2005 Akademií populární hudby in memoriam uvedena do Síně slávy. Zuzana Navarová se prosadila také jako skladatelka divadelní a filmové hudby. V roce 1989 spolu s Vítem Sázavským složila hudbu ke krátkometrážnímu animovanému filmu Michaely Pavlátové Křížovka a o dva roky později do stejného typu filmu téže režisérky s názvem Řeči, řeči, řeči, který získal spoustu ocenění na filmových festivalech nejen v Evropě, ale i v Americe, včetně nominace na Oscara. Dala o sobě vědět také jako producentka, starala se například o Věru Bílou, na scénu uvedla zpěvačku Radůzu. Od devadesátých let byla také předsedkyní správní rady Nadace Život umělce, pomáhající lidem z umělecké branže v obtížné životní situaci. Tato nadace spolu s pražskou konzervatoří udílela na její počest Cenu Zuzany Navarové svým nadaným studentům.
text: Nikola Illeová,